Bilanční rozhovor
rozhovor s hejtmanem Lubomírem Francem – bilance roku 2010
* Pane hejtmane, můžete se krátce ohlédnout za uplynulým rokem 2010?
Myslím si, že rok 2010 byl úspěšným rokem, i když jsme se samozřejmě museli vyrovnat s mnoha nepředpokládanými okolnostmi a situacemi. Především se jednalo o snížení příjmů kraje. I v takové situaci je ovšem kraj povinen zajistit fungování základních segmentů jakými jsou zdravotnictví, sociální služby, dopravní obslužnost, chod středních škol. Museli jsme se vyrovnat i s investicemi, které jsou spolufinancované prostřednictvím finančních toků z Evropské unie. V této oblasti jsme byli velmi úspěšní. Pokud se mě tedy zeptáte, jak hodnotím rok 2010 jako ucelené časové období, tak odpovím, že to byl rok úspěšný. Bylo to standardní časové období s klady i zápory a myslím, že to stejně vnímají i obyvatelé Královéhradeckého kraje.
* Krajská samospráva vzešlá z voleb v roce 2008 je nyní v pomyslném poločase. A poločas je například v rámci sportovních utkání okamžikem, kdy lze plánovat nové strategie, povolat na hřiště jiné hráče. Pokud si tedy dovolím s nadsázkou použít tuto sportovní terminologii, nabízí se otázka, zda hejtman jako „kouč“ krajské samosprávy využije poločas podobně…
(s úsměvem) Jsme opravdu v poločase. A je to určitě správné období pro určitou bilanci ve vztahu k minulému i ten správný okamžik pro vize na příští dva roky. Myslím si však, že se náš krajský tým za ty dva roky společné práce určitým způsobem stmelil. Nemám proto v této chvíli žádný důvod k plánování nějakých personálních změn. Co se týká vizí a plánů pro příští dva roky… Určitě bychom chtěli dosáhnout konkrétních cílů v tématu restrukturalizace krajského zdravotnictví. Velmi důkladně se budeme muset zabývat i otázkou optimalizace sítě středních škol v Královéhradeckém kraji. Věřím tomu, že v letošním roce nastavený systém dopravní obslužnosti bude v příštím roce vyladěn a očištěn od dílčích chyb. Jeho přednosti by měly být zhodnoceny a od roku 2011 by měl odstartovat dlouhodobou několikaletou platnost. Chtěl bych, aby obyvatelé kraje vnímali nový jízdní řád jako dlouhodobý, jak u autobusové, tak i u železniční dopravy.
* Zůstaneme – li ještě u fenoménu sportovního poločasu, je to i šance pro regeneraci sil. Nyní otázku směřuji přímo na Vás…
Můj osobní režim asi není úplně nejlepší, protože času je stále málo. Na druhou stranu si uvědomuji, že je to jen moje vina a že bych si měl každý den půl hodiny, hodinu vyčlenit na nějaké rekreační pohybové aktivity či jinou formu aktivního odpočinku. Pokusím se to příští rok napravit. Vím, jak je to důležité pro osobní pocit spokojenosti a má to samozřejmě i vliv na to, aby člověk mohl dlouhodobě podávat dobrý pracovní výkon.
* Jako hejtman Královéhradeckého kraje se účastníte řady oficiálních a společenských setkání. Které z nich v roce 2010 vám nejvíce zůstane v paměti obklopené pozitivními přívlastky?
Z oficiálních jednání mám velmi příjemné vzpomínky na návštěvu velvyslance Lucemburského velkovévodství Jeana Faltze, který navštívil krajskou metropoli u příležitosti výročí nastoupení Jana Lucemburského na český trůn. Pan velvyslanec Faltz je velmi vzdělaný a sečtělý člověk, úspěšný kariérní diplomat. Myslím, že jsme si v té normální lidské rovině padli vzájemně do oka. Bylo to velmi příjemné setkání, během kterého jsme spolu hovořili i budoucnosti Evropské unie a dalších tématech, které nás oba zajímají.
* Krajské samosprávy jsou vnímány i jako most z pražského centra směrem k jednotlivým městům a obcím. Jak se tento model osvědčil a jaká je jeho současná statická kvalita?
Systém, ve kterém krajské samosprávy představují jakýsi most mezi centrálními orgány a jednotlivými městy a obcemi, se za deset let existence určitým způsobem zaběhl a osvědčil. Obce a města v mnoha směrech spoléhají na svůj kraj a chápou jej jako užitečného prostředníka. Stále se jedná o základní oblasti zdravotnictví, dopravy, sociálního systému. V katastrech místních samospráv fungují krajské nemocnice, procházejí jimi krajské komunikace atd. Myslím si, že kraj má prostředky na to, aby dělal regionální politiku a pomáhal místním samosprávám s jejich problémy. Ve vztahu krajské samosprávy k místním samosprávám je vše v pořádku. Bohužel se zhoršuje ta druhá rovina vztahů – a to mezi kraji a centrálními orgány. V minulosti měly kraje korektní vztahy s centrálními orgány. Dařilo se vycházet i s vládou Mirka Topolánka, seriózní vztahy byly i s vládou premiéra Fischera. Bohužel, vztahy s vládou Petra Nečase nejsou dobré. Nejde jen o peníze, o míru finančních prostředků, které prostřednictvím krajů plynou ze státní pokladny pro jednotlivá města a obce. Jde o míru komunikace a ochotu vzájemně slyšet vlastní argumenty. Domnívám se, že hlas krajů není ve vládě premiéra Nečase plně respektován. Přitom je nutno si uvědomit, že krajské samosprávy jako celek zastupují svým způsobem všechny obyvatele republiky.
* Zmínil jste, že vás zajímají témata spojená s evropskou integrací. Jaký je váš názor na budoucnost Evropské unie?
Osobně jsem optimista a věřím v budoucnost Evropské unie. Problémy, které nyní integrovaná Evropa prožívá, jsou samozřejmě nepříjemné. Škoda, že lidé občas nadřazují současné problémy Evropy nad to, co spojená Evropa celému kontinentu přináší a nabízí. Možná přijdou pro vizi spojené Evropy další problémy zejména ekonomického rázu. Vždy by však měly být poměřovány s celkovou ideou evropské integrace přinášející pro jednotlivé členské země záruky geopolitické bezpečnosti, stability, rozvoje , spolupráce a svobody.
* Říká se však, že o peníze jde vždycky až v první řadě…
V období 2006 – 2013 plynou do Královéhradeckého kraje finanční prostředky z evropských fondů ve výši 6 miliard korun na různé investice v oblasti cestovního ruchu, pro jednotlivá města a obce, pro potřeby dopravní infrastruktury atd. Přesto je u mnoha obyvatel názor na Evropskou unii negativní. Porovnávejme tyto hmatatelné prostředky s často poněkud plytkou a mediálně živenou diskuzí o některých kuriózních byrokratických předpisech a nařízeních, o nichž si samozřejmě můžeme a máme právo myslet své. V celkovém kontextu je však tento diskutabilní projev evropské integrace nepodstatným symptomem.
* Vím, že vaše osobní krédo je totožné s citátem T.G.Masaryka: Demokracie znamená diskuzi. Stále to platí?
Během dvou let ve funkci hejtmana Královéhradeckého kraje jsem poznal, že jediným prostředkem k dosažení cílů, o jejichž prospěšnosti jsem vnitřně přesvědčen, je diskuze. Pokud člověk prosazuje svoje názory bez ohledu na názory jiných, nikdy nebude takto prosazovaný cíl dlouhodobý. Bez široké diskuze nelze dosáhnout stabilních řešení. Konkrétní příklady mohu uvést z prováděné restrukturalizace krajského zdravotnictví. Rok se diskutovalo o lůžkovém lékařském zařízení v Opočně. Nemyslím si, že pro občany Opočna je tento záměr i po dlouhé diskuzi více přijatelný. Nicméně, v rámci krajského zastupitelstva došlo k širokému koncenzu a potvrzení správnosti prováděných kroků v rámci reformy krajského zdravotnictví. Tím byla vytvořena stabilita nutná pro provedení dalších plánovaných opatření., které budou opět doprovázeny širokou demokratickou diskuzí.
* Začali jsme naše povídání bilancí roku 2010. Epilogem by tak mělo být vaše novoroční předsevzetí pro rok 2011?
Nedávám si zásadní novoroční předsevzetí. Více si vážím kontinuity, možnosti pokračovat v příštím období v započaté práci. Chtěl bych, abychom i příští rok absolvovali standardně, bez velkých výkyvů a oscilací ve veřejných službách, které kraj zajišťuje a poskytuje. Standardní zde neznamená průměrné, ale co možná nejlepší bez krizových situací. Přetrvává však moje obava ze situace ve zdravotnictví. Toto téma musí být opět seriózně diskutováno s lékaři v jednotlivých nemocnicích i vládou. Je naší povinností zachovat v krajském zdravotnictví jeho kvalitu a dostupnost. Samozřejmě, v oblasti lékařské péče můžeme diskutovat o kapacitě jednotlivých zařízení, ale kvalita a dostupnost by měly být konstantou. Chci v příštím roce maximálně napomoci při řešení této situace tak, aby občané Královéhradeckého kraje pocítili její dopady co nejméně.
